žena

Každý sportovec někdy pocítil obavy, zda se jeho vize a cíle naplní. Pochyb­nos­ti o sobě samém jsou přirozenou součástí našich živ­otů. Změ­na vyžadu­je odhodlání a pev­nou vůli vys­toupit ze své kom­fort­ní zóny a vstoupit do nezná­ma.

Při zamyšlení, proč zůstáváme v pozi­ci, kde se nám nedaří nebo máme vážné starosti, si lze odpovědět násle­dovně. I když je v kom­fort­ní zóně neg­a­tivní energie a situ­ace, ste­jně nám to dává poc­it bezpečí a jis­to­ty, nemusíme se snažit a vynaložit energii na nové plány a konkrét­ní akce.
Naopak nekom­fort­ní zóna vyžadu­je vykročení do nezná­ma, nové plány a hlavně konkrét­ní činy. To s sebou někdy nese ztrá­tu bezpečné půdy pod nohama, vnitřní obavy, úzkost a stra­ch. Pro dosažení změn bohužel neex­is­tu­je jiná ces­ta, než se do toho aktivně pustit a překoná­vat nové výzvy. Exis­tu­je mno­ho způ­sobů, jak si tuto ces­tu ule­hčit. Při pocitech úzkosti a stra­chu je velice účin­né stanovení jas­ných a reál­ných cílů, využívání tech­niky vytváření poz­i­tivních před­stav v mys­li, použití samom­lu­vy, aplikace relax­ačních tech­nik atd.

Tajemné hlasy uvnitř nás

Mno­ho sportovců, s nim­iž jsem pra­co­v­ala, mělo všech­ny před­pok­la­dy a schop­nos­ti, aby se pustili do akcí vedoucích k cíli, dosáh­li úspěchu a zvítězili. Přesto jejich pozornost někdy odváděl „vnitřní kri­tik“ nebo stra­ch, z něhož vychází ten­dence chy­bo­vat.
Uvnitř nás probíhá vnitřní vědomý a nevě­domý dia­log, vyvolá­va­jící zdání, že jed­ná za sebe. Jeho touhou je odra­dit člově­ka od konkrét­ní akce. Říkám mu náš vnitřní myšlenkový kri­tik, který svý­mi negace­mi sabo­tu­je celou akci. Teprve pochopíme-li, jak krit­i­ci v naší mys­li fun­gu­jí, lze je obe­jít nebo se s nimi vyrov­nat.

Každý z nás někdy slyší tajem­né hlasy, které nás kri­tizu­jí a vytváře­jí určitá omezení, založená na min­ulých zkušenos­tech. Exis­tu­je nicméně možnost, jak je dostat pod kon­trolu – umlčet je, anebo je úplně odstran­it. Nejdřív je potře­ba si uvě­domit jejich pří­tom­nost a poj­men­o­vat je, poté musí dojít ke kon­frontaci.
Zaslech­li jste v sobě někdy vnitřní monolog vedený vaším kri­tikem? Může znít tře­ba tak­to: „Co na tak velkém tur­na­ji děláš“, „Když to dobře nezahra­ju, budu vypa­dat, že na to nemám“, „Nemáš na ně“, Dnes není tvůj den“, „Moc ti to dnes nejde“ atd. Je to jako mít v hlavě nez­vaného hos­ta, který nás neustále kri­tizu­je, sráží naši sebedůvěru a pouču­je nás.

Co v nás vyvolává tyto vnitřní kri­tiky a proč se ten tajem­ný hlas objeví v tu nejméně vhod­nou chvíli?

1. Strach ze selhání a zklamání

Je vyvolán na zák­ladě min­ulých zážitků, kdy se nám něco nepoved­lo, načež jsme měli poc­it, že jsme zkla­mali. Ten­to vnitřní hlas nám s jis­to­tou věští sel­hání a porovnává naše plány a cíle s jiný­mi lid­mi. Na zák­ladě toho se stáváme obětí vlast­ní mys­li a sabo­tu­jeme své schop­nos­ti a doved­nos­ti. Potře­bu­jeme si vybu­dovat vnitřní víru ve své nadání, schop­nos­ti a přesvědčení, že naše sny jsou reál­né. Zák­la­dem překonání stra­chu ze sel­hání je vytvořit si sil­ný záměr a věno­vat mu vešker­ou energii.

2. Strach ze snění

Bojíme se nejen snít, ale dokonce i uvažo­vat o svých snech, natož je real­i­zo­vat. Bojíme se zklamání, pro­tože se nám to v min­u­losti již sta­lo a tato zkušenost nám brání posunout se dál. Vnitřní kri­tik nám našep­tává, že na to nemáme, že je to moc riskant­ní, že budeme vypa­dat jako blázni, když se nám to nepovede, a nedo­volí nám sny real­i­zo­vat. Je potře­ba se mu hrdě postavit a pomocí men­tál­ních tech­nik dosáh­nout vyrov­nanos­ti a víry ve své schop­nos­ti.

3. Příliš velká očekávání

Mohou nás brzdit a půso­bit nám nemalé prob­lémy. Vnitřní kri­tik je zase v pozoru a našep­tává nám: „To nemůžeš zvlád­nout“, „ Naložil sis na sebe příliš moc“ nebo „Na takový cíl nemáš“. Když se ujistíme, že je náš cíl skutečně reál­ný, i když náročný, a my tomu uvěříme, tak nedáme kri­tikovi šan­ci zpochy­bňo­vat naše rozhod­nutí. Zaměřu­jeme pozornost na naše správné očekávání a pos­tup­ně ho real­izu­jeme. Věříme ve své rozhod­nutí i ve své schop­nos­ti.

4. Strach odlišovat se od druhých lidí

Pra­mení z poc­i­tu, že neza­pad­neme do davu, že se budeme příliš odlišo­vat, takže můžeme být odmít­nu­ti okolím. Touha být v oblibě a nebýt jiný nás může v rozvo­ji svých schop­nos­tí ome­zo­vat. Je potře­ba jít indi­viduál­ní ces­tou, řídit se svý­mi poc­i­ty, intu­icí a nes­nažit se kopírovat druhé.

Co můžeme udělat, aby­chom umlčeli vnitřního kri­ti­ka a mohli svo­bod­ně dýchat a před­vést to, na co ve skutečnos­ti máme?

Prvním krokem je uvě­domění si jeho pří­tom­nos­ti v naší hlavě, že to on nás kri­tizu­je a pouču­je. Že to on zpochy­bňu­je naše plány, rozhod­nutí a akce. U mno­hých mých klien­tů jen toto uvě­domění si změni­lo jejich myšlení. Když pochopili, že to nej­sou oni, ale něco v jejich hlavě, co tam nemusí být, dokáza­li odhodit vešk­erý stra­ch ze snění, sel­hání a zklamání. Začali se cítit a kon­ali úplně jinak. Poz­i­tivně a sebe­jistě.
Stanovili si vysoké cíle, o kterých předtím jen tajně snili. Na ces­tě k nim vys­tavili „stop­ku“ vše­mu, co by jim plány narušo­va­lo. Začali si nato­lik věřit, že se jejich sebedůvěra odrazi­la na vysoké a sta­bil­ní výkon­nos­ti. Co udělali jinak? Změnili své myšlení tím, že ho začali vědomě kon­trolo­vat. Pochopili, že neg­a­tivní myšlenky, které se jim honi­ly hlavou a které jim našep­tá­val jejich vnitřní kri­tik, se jim zapiso­valy do pod­vě­domí. A oni tomu pak sami věřili. Vyměnili svého vnitřního kri­ti­ka za vnitřního trenéra, který je nikdy nekri­ti­zo­val, ale naopak. Na jejich ces­tě za slávou a úspěchem je povzbu­zo­val a dával jim energii bojo­vat a snít dál.

CVIČENÍ Z PRAXE NA KONTROLU MYŠLENÍ

Využití: Zvýšení sebedůvěry

1. Zamyslete se a sepište si sez­nam svých neg­a­tivních myšlenek – výroků, které se vám honí hlavou při tur­na­jích, pří­pad­ně v situ­acích, které chcete změnit.
2. Změňte je na poz­i­tivní slo­va, výroky, které by se vám líbi­ly, dají vám poc­it energie a zvýší sebedůvěru. Napřík­lad mís­to „Jsem nervózní“ si napište „Cítím se skvěle“ nebo „Věřím si“ atd. Je důležité, abyste se s nový­mi výroky zto­tožnili a měli jste při jejich vyslovení pří­jem­né poc­i­ty. Opaku­jte si je co nejvíce, jak na tréninku, tak v běžném živ­otě.
3. Apliku­jte je pre­ven­tivně i tehdy, kdy odhalíte, že se ozval váš vnitřní kri­tik. Okamžitě ho zas­tavte tím, že neg­a­tivní výrok odhalíte a neb­udete ho dál rozví­jet v mys­li. Můžete využít tlačítko STOP a pak v mys­li nebo nahlas vyslovte váš nový poz­i­tivní výrok nebo slo­vo. Tím bude jeho hlas sláb­nout a vy dostanete mysl pod kon­trolu. Budete v ní mít jen to, co budete chtít a co vám bude pomáhat být lep­ší a úspěšnější. Pos­tup­ně se vám poz­i­tivní výroky zau­tom­a­tizu­jí a budete se cítit sebe­jistě a sebevě­domě. Pak můžete pokračo­vat na ces­tě ke skvělým úspěchům.

Zdroj: Časopis Golf. Autor: Andrea Změlíková, (1/2017, str. 26 – 27 )

Vnitřní hlas — pomoc­ník či nepří­tel?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.